1 nebo 2 kočičky do bytu?

[janako]

Hanko - je pravda, že ze začátku se potíže musí očekávat, ale já bych i tak šla do dvou koček - pořád být doma nemůžete, taky budete jezdit na dovču, mimo domov kvůli různým akcím, dvěma kočkám by bylo určitě lépe než jedné samotné, o kočičích hrách ani nemluvím...tam je prostě druhá kočka nezastupitelná...sebelepší hračky ji nenahradí...
Když člověk pozoruje potom to řádění, teprve vidí, o co jeho miláček předtím přicházel...takže já bych se za kamaráda moc přimlouvala - máte krásný kožíšek - tak ať je taky veselý...

[Hanka.]

Já vím, máte pravdu. Taky bych šla do dvou, ale vzhledem k tomu, že manžel má sice rád zvířata, ale kočku by si nikdy sám od sebe nepořídil, tak jsem byla šťastná, že mi prošlo jedno koťátko. Druhé by prostě neprošlo , ale měla jsem cuky, protože když jsem si brala Matýska, tak tam byl ještě i jeho roztomilý bráška, což by bylo ideální..... Budu na tom pracovat a třeba se mi časem poštěstí. Už teď si manžel kocourka tak zamiloval, že jsem z toho sama překvapená

[zajda007]

Mě taky manžel tvrdil,že jedna kočka mi musí stačit. Pak našel před vratama Hyacintka a hned jsme měli dvě. A teď doufám a věřím, že nás před zimou zas nějaká číča poctí svou návštěvou

[Ainny]

Ani můj manžel nebyl nadšen, když jsem si prosadila Trejsinku. Tři týdny na to přivezl tři nalezená koťata. Ani mi nedalo práci ho přemluvit, že si jedno necháme.

[Markéta S]

Hanko, mně se taky podařilo prosadit nejdřív jenom jednu kočičku, jenomže potom tady na fóru potřebovalo alespoň dočasnou pomoc jedno koťátko (z mnoha), k tomu jsem po dlooouhém přemlouvání dostala svolení no a odtud už nebylo daleko k tomu, aby u nás mohla zůstat natrvalo i druhá číča. Mít dvě je opravdu k nezaplacení, protože můžeme odjet klidně i někam přes noc, občas i dvě, a holky si vystačí (samozřejmě s dostatečnou zásobou krmení a vody)... A opravdu není nic vtipnějšího než pozorovat, jak si spolu vyhrají - ovšem když u toho zrovna nedemolují byt. Na druhou stranu zdemolovat byt dokáže hravě i jedna kočička, takže já bych neváhala!!!

[katja]

Dvě demolují byt výrazně míň, protože se demolují navzájem Právě - protože depozituji kotě, které mi kočky znervóznělo a rozhodilo - uvažuji o počtech koček a jejich důsledcích. Jedna není ideální, trpí samotou a nudou. Druhou kočku skoro každá uvítá, zabaví se a zklidní. Výš už to závisí na mnoha faktorech, povaze, pohlaví, věku, ale mám u svých koček dojem, že už o další přírůstky nestojí - jenže u nás se letos prostřídali aspoň čtyři návštěvníci a kočkám se narušování jejich teritoria nelíbí. Sam je schopný se současným kotětem spát, ale jí radši sám na okně, kam se drobek nevyhrabe.

[PetraJ]

Já jsem měla dlouho 9 let jenom jednoho kocourka a nikdy mě nenapadlo, že by to mělo být jinak. Když nám odešel, tak jsem se s tím dlouho nemohla vyrovnat. Brzy jsme si pořídili Kukína, ale já moc chtěla druhého. Manžel nechtěl ani slyšet! Po roce se nám ho podařilo přesvědčit, ale měl podmínku, chtěl kočičku a měl si jí vybrat sám. No nevybral!!!!! O prázdninách si nás našlo moc nemocné koťátko Ívinek a bylo rozhodnuto. Byl s námi 3 roky a opravdu soužití dvou koček je v bytě lepší než jedináček. Když Ívinek svůj boj s nemocemi prohrál a Kukín chodil po bytě, jak tělo bez duše, tak jsme rychle pořídili Žolíčka. Žolík je pravý opak klidného Ivušky, je to takový kočičí ďáblík, ale Kukín i když mu neustále nadává, protože ho má neustále někde zakousnutého, je spokojený a my taky. A teď manžel, který nechtěl dvě kočky, nic nenamítá proti tomu, že z chalupy přivezeme 4 divoká koťátka a budeme se snažit z nich udělat mazlíky. A v koutku duše mi sedí taková myšlenka. Co třetí kočka? Ta nejmenší asi bude holčička s bílou hvězdičkou pod krčkem.

[katja]

Já jsem si třetí kočku vzala i kvůli tomu, že Sam a Corry byli velcí kamarádi a já se strachovala (předčasně, byli roční), co budou dělat, až jeden umře.

[rochele]

Katjo Vy uz nemate tu rezatou dlouhosrstou holcicku?

[Hanka.]

Děkuju moc za názory. Ještě bych se ráda zeptala, jestli byste doporučili ke kocourkovi spíš kočičku nebo druhého kocourka. Co bývá bezproblémovější? (Každopádně mám v plánu kastraci u obou.)

[katja]

[marcelaul]

Hanko, nemáte ještě náhodou šanci získat přímo nějakého sourozence Matýska? Je možné, že ještě celý vrh nerozdali.... Zkuste se zeptat, to by bylo úplně ideální řešení. Sourozenci si bývají nejvíce blízcí. I tady v nabídce útulků jsem viděla nějaká chlupatá koťátka, že by bylo z čeho vybírat.

Jinak je to spíše na Vás a manželovi, jestli dalšího kluka nebo kočičí holku. Snad by bylo dobré, aby byli stejně mladí. A také je dobré poradit se s chovatelkou o temperamentu budoucího kotěte, aby se k sobě kočičáci tak nějak hodili. Pokud je Matýsek klidnější, aby tedy nedostal kamaráda, který ho bude stále jen kousat za krkem,... -myslím kdovíjak extrémně. Vím, že koťata jsou hravá A také se jejich povahy časem mění, zvláště pak po kastraci.

Váš Matýsek je nádherný, to je miminko k pomazlení. Kotěcího kamaráda určitě přivítá.

[marcelaul]

Asi jsem to napsala nepřesně, pak to ůplně jinak vyzní. Myslím to tak, že některé kočky jsou raději jedináčci a další zvíře moc nepřijmou, spíše ho napadají. Prostě, aby Matýsek dostal kamaráda, se kterým si bude moci hrát a ne aby mu předváděl jen svoji dominanci.

[šáry]

Katjo, jestli mohu poradit, běžte se kouknout do té sýpky, nebo do blízkého okolí. Náš Murko (mimochodem vypadá jako vaše Lizetka) jednou za čas sejde pod pole, které sousedí s naší zahradou, tam, jak říká manžel, se mu resetuje navigace a neumí se vrátit. Ne že by nechtěl, asi fakt neví kudy. Když ho jdu hledat (parkrát to bylo až po 3 dnech ) tak na zavolání přijde, žalostně mňouká, že chce domu. Musím ho dovést jako pejska (nerad se nosí, ale jde se mnou pěkně u nohy) doma po takovém výletu 3 dny jen spí a žere. Nechce jít ven. Fakt mám pocit, že se vždycky domu vrátit chce, ale neví jak. Možná mohou mít některé kočky občasný problém s orientací i ve známém prostŕedí, nevím... Třeba Ližetka někde čeká, až ji přijdete zachránit.